Duben 2018

Dlouhý čenich tapírů

9. dubna 2018 v 17:12 | Urea |  Poezie: mezi myšlenkou a novostarým světěm


Pero v pravé dlani svírá
v labyrintu z papírů...
Stébla z nitra ihned sžírá...
dlouhý čenich tapírů.

Ztracena v lese zlých vzpomínek,
ztracena v houšti hobitů,
nacházím jeden tvůj pramínek!
Dny, hodiny a roky tu!

S hlavou zase v poezii,
v bludné síni Mordoru.
S výkřikem: "Proč tady žiji?"
Hledám klíč a komoru.

Ztracena hledám cestu k Tobě
a s hlavou kdesi v oblacích,
prý k smrtonosné císařovně!
A s ruměncem! A v rozpacích...

Pero v pravé dlani svírá
v labyrintu z papírů...
Stébla z nitra ihned sžírá...
dlouhý čenich tapírů.

Týpek z Palmovky

5. dubna 2018 v 23:45 | Urea |  Poezie: mezi myšlenkou a novostarým světěm
Stín rozkládá jeho charakter
a všichni to sledují
a všichni to vědí.
Teď vypadá jako amatér
a všichni to zlehčují
a všichni jsou šedí.

Že prý i kytara je lůzou,
též z žen mu vstávaj vlasy hrůzou.
Ni sport už není tím, co býval.
A jen tak! už by prý nezpíval!

Stín rozkládá jeho charakter
a všichni to sledují
a všichni to vědí.
Teď vypadá jako amatér
a všichni to zlehčují
a všichni jsou šedí.

Bard bez loutny bary obráží,
když jde z nádraží na nádraží,
s pivem v ruce všechny zaráží...

Že prý už ani "ten chlast" ho nebaví!
A to prý bylo to jediný, co mu zbylo...