Únor 2018

Bojím se, bojím bez přestání

1. února 2018 v 22:10 | Urea |  Poezie: mezi myšlenkou a novostarým světěm
Bojím se, že když hoří dům, že nejen ňáký, ale tvůj.
Bojím se, že zmije v lese, tvou přítomnost neunese.
Bojím se, když hejno vos, nerozpozná pravý skvost.
Bojím se, že kupa sněhu, uzamkne tě v kusu ledu.

Bojím se, že přicházíš a děsí mě tvé stání.
Bojím se, bojím bez přestání.
Bojím se, že přicházíš, však Tvůj stín někde v dáli.
Mnoho kroků dlouhých let - z dob kdy jsme se si zdáli.

Bojím se, že svět bude eunuchem, tvůj stín přeludem a
my pro samé bání za chvíli nebudem.
Nikde - ani za dubem, za bukem.

Bojím se, že ve tvém stínu,
ztratím všechnu hmotnou sílu.
Bojím se, že omdlím zas, zas!
Že láska ničí, láme vaz.

Bojím se, jít ti naproti.
Bojím se, srdce rachotí.
Drhne jako starý stroj,
jak by zmizel dávný spoj.

Bojím se, že ztratím sílu,
bojím se, že najdu ji.
Bojím se, že ve vesmíru,
jen tak prostě zkratuji.

Bojím se, že přicházíš a děsí mě tvé stání.
Bojím se, bojím bez přestání.
Bojím se, že přicházíš, však Tvůj stín někde v dáli.
Mnoho kroků dlouhých let - z dob kdy jsme se si zdáli.

Bojím se, že jedna věta, bude jak tvá silueta - beztvará.

Pro jednu vlaštovku jaro nepřichází

1. února 2018 v 21:44 | Urea |  Poezie: mezi myšlenkou a novostarým světěm

Pro jednu vlaštovku jaro nepřichází.
Pro jedno jaro se bolest neodplazí.
Pro jedno křídlo káně nelétá.
Pro jeden názor země nevzkvétá.
Pro jednu mlhu oči nezhasnou.
Pro jeden pohled věci neprasknou.
Pro jednu vlajku národ nestvoříš.
Pro jednu stvůru horu nezboříš.
Pro jedno kolo Marsem nepohneš.
Pro jeden pohyb stáří nezdrhneš.
Pro jeden obzor blízkost nevidíš.
Pro jednu bolest další necítíš.
Pro jednu zkumavku, nedostaneš kapavku.
Jediným skokem daňka nechytíš. Slyšíš?