Červen 2012

Plyne a plyne ze-mě

28. června 2012 v 21:20 | Urea |  Poezie: mezi myšlenkou a novostarým světěm
Mezinárodní stany se staví.
Mezinárodně se slaví.
I další den jsou stavy... veselí.
Nesmělí nejsou nesmělí.
Smělí zůstávají smělí.
A všichni chtějí a všichni chcou...
tu svou společnou svobodu.
Tu svou svobodnou samotu.
A vše je jak to má být.
Ctít zemi svou, ctít země jiných, ctít planety.
Ač zpaměti nepopíšem ani vlastní vlast.
Slast? Napětí? Svoboda? Zajetí?
Zajeté koleje vedou kamsi do zeleně...
sledujem tuleně, jak nás napodobuje.
Sledujem číslo, co nás následuje.
Sledujem lid - v něm je hlas i klid.

Hlas Európy

19. června 2012 v 15:43 | Urea |  Poezie: mezi myšlenkou a novostarým světěm
A kdyby hory uměly mluvit, řekly by mužům, co chtějí vědět.
A kdyby zvířata uměla vyjednávat,
nekončily by nohy s otiskem chrupu.
A kdyby bylo odpuštění jednodušší, zachránil by si zcela každý duši.
A kdyby nám lépe fungovaly uši,
a nerušil je mozek selektivním vnímáním....
A kdyby to vše kolem nás, či u nás byla láska a nebyla jen jakýmsi lísáním, líbáním.
A kdyby se přehnaným dřistáním dalo tak ako-rád předat to nejpodstatnější.
A kdyby se kdyby přeměnilo v: No tak kdy?
A kdyby sny byly dny a kdyby dny byly sny...

Když ctíš pro šeď i šediny

19. června 2012 v 14:57 | Urea |  Poezie: mezi myšlenkou a novostarým světěm
...a když už si slova nehlídáš, když urážíš a soudíš...
...když vlastní život nestíháš, z cizího se rozčiluješ, z cizího se hroutíš...
Když slunce začne znovu svítit.
A to i v zimě, když je zataženo.
Když řídit auto, řídit život správným směrem. Když je právě toto povoleno.
Když nehážeš silnými slovy, či teoriemi...jako rajčaty po politicích.
Když vidíš kousek sebe ve všech. A to třeba i v pokrytcích.
Když cítíš se jak všichni, když cítíš se jak jediný.
Když vnímáš krásu i ve vráskách.
Když ctíš pro šeď i šediny.
Když jsi vinný i nevinný.