Václavovi

20. září 2011 v 14:56 | Urea |  Archaická sekce
Jako souzenec a odsouzenec v Kostnici
s latinskou biblí, o svobodu a odpuštění prosící.
jako cigareta rozmačkaná v popelníku,
jako nevěrná žena, čekající na svou dýku.
jako Džin bez vzduchu, v lahvi zavřený,
jako sirotek, rodinou zapřený.
jako hlava pod gilotinou useklá
jako hříšná jeptiška, Bohu zařeklá
jako odpad, který není kam vyhodit
jako komár, který potřebuje zahubit.
jako infekcí - zvíře zdechlé
jako odporné počasí vleklé
jako vrba špatně slyšící
jako svět - nakřivo se točící
jako blecha, která na tobě přistane
prokouše otvor - do tvé hlavy se dostane.
v jejím srdci štěstí nastane,
že může být s tebou...
Než však jejího mozku fci zastane,
tvůj šampón ji za živa dostane.
Veřejný soud?
Všechny na světlo vyvést
a citaci z bible pronést:
"Slyšela jsem, že bylo řečeno: Milovat budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého:
Bůh však nám praví: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás milují....i když občas dělají chyby.
Vždyť slunce svítí na dobré i zlé a déšť dopadá na spravedlivé i nespravedlivé..."

Promiň:(

Teď už cítim v ústech pouze sůl
a přikládám poslední výrok svůj.
"Jsi mou jedinou solitelnou solí....mým jediným světlem...přece mi nemůžeš zůstat skryt...oslepla bych..":(((((

Souzena, oslepena....
Odsouzena?



(opět hodně dávná minulost... z mystickyobyčejných sfér)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama