Prodejná duše

20. září 2011 v 13:37 | Urea |  Poezie: mezi myšlenkou a novostarým světěm
ZAJDI DO FUTURA A NAKUP HADRY! 7
Připravovala jsem se na to celé dva dny.
Prodavač bude Gándhí.
Já ze sebe - za ty dva dny - udělám máleho ducha.
Mlha před a za mnou.
A s tou... vyrážím.
"Chci být krásná!" říkám na potkání. "Pokání? To už mám za sebou!"
Hází si se mnou jako s malým duchem. Jako s nějakým sekundárním druhem.
"Chci být krásná!" říkám po Xté u kasy.
"Jakože chcete něco na řasy?"
Duch je náhle nahatý... někdo ho poslouchá.
"Asi ano!" ctím Gándhího slova. S otevřeným srdcem přijímám dar.
"A dál?" Prodavač se usmívá, já se mračím, co vráskám stačím.
A čekám na návod k použití. Na návod pro další žití.
"Pětistovka je pořád pětistovka. Jen ta řasenka má 8set korunovou hodnotu."
Tak vysolím pro duševní krásu litr nad zlato.
Když mě někdo ze zadu chytl a vykřikl: Polib si, zlato!
"Nemáte na zaplacení?" mračí se prodavač. Jakoby vrásky cvičil celé roky.
Slyším své kroky, které jsou vytlačovány ke dveřím.
Gándhí už asi předal, co měl. Nejsem si jistá, zda to nebyl jen sen...
Na tvar řasenky si ale jasně vzpomínám - něco dlouhého a oválného.
Od té chvíle, pro každý den, ctím svůj úděl... Svůj životní cíl znám. Hledám něco dlouhého, oválného...
A TO SI NIKDY NIKÝM VYMLUVIT NENECHÁM.
Vaše zatvrzelá duše.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama