Pondělí při pátku

20. září 2011 v 13:36 | Urea |  Poezie: mezi myšlenkou a novostarým světěm
Všude kolem se POvaloval sníh.
POVALEČ JEDEN!
POvýšeně sledoval, jak ostatní bruslí do práce, nebo si řídí nestabilní životy na silnici.
PO chvíli jsem si všimla, že v něm něco stojí.
POhaslá silueta mě sledovala.
POkusila jsem se ji oslovit.
POdala jsem ruku.
POhledu, ni pozdravu jsem se nedočkala.
POdjely mi nohy, anděl zmizel.
PO dlouhém uvažování jsem zjistila, že jsem zasypaná sněhem… okolní sněhuláci mi záviděli.
POtom mi nějaké dítě zarazilo mrkev mezi oči.
POtěšilo mě to.
POvýšeně jsem po okolí poslala pohled, kde se povaloval sníh a já se poflakovala s ním.
Poprosila bych vás… POřešte někdo, ať neroztaju!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama