ok

20. září 2011 v 13:53 | urea |  Poezie: mezi myšlenkou a novostarým světěm
Každý den je mám v hlavě. Ty oči, co jiskří tak hravě.
Kolik těch jisker mohlo být? Kolik těch vzpomínek mohlo žít?
Kolik jich dovolí hrdostní blahobyt...(?)
Křičím na duši, ať už toho nechá. Ona se jen bouří, nebo vzteká a říká cosi o vlastní volbě.
Co na to říct? Asi už zase radši nic.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama