Mezi myšlenkou a světem

20. září 2011 v 13:19 | Urea |  Poezie: mezi myšlenkou a novostarým světěm
A tak si brouzdám mezi myšlenkou a ztraceným světem.
Hudba má tóny slz.
Kdosi hraje na flétnu. Zamyká ústa lidem a krade jim dech.
Po ulici se kutálí hrách. A lidé konečně chodí rovně.
Kdesi pod Moravskoslezským divadlem spí potkan nerušeným spánkem.
Na pódiu se herci vysmívají našim životům. A my se tomu smějeme. I smrt nás pobaví! Dokud nesestoupí z pódia.
Na pódiu stojí politici a vysmívají se našim životům. Nesmějeme se. Buď mlčíme, nebo tleskáme.
Zatáčkami se řítí vítr 160 km/h. Auta vanou příkopem.
Na nebi plují hvězdy a přistávají na letišti Leoše Janáčka. Letadla svítí lidem na cestu.
Hrobař čeká celý život, aby mohl oficiálně kopat.
A tak si na pódiu brouzdám 160 kilometrovou rychlostí, s úsměvem politiků a pobavením diváka.
Nemohu se dokopat cesty.
Pořád něco drhne.
Tam! Mezi myšlenkou a ztraceným světem...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama