Dárek srdci

23. října 2017 v 14:12 | Urea |  Poezie: mezi myšlenkou a novostarým světěm
Stojí rovně, hlavu sklání
jak ulovené hejno ryb,
čekáš na své blahopřání,
to které nejde uchopit.

Srdce pukne, promění se
v jednorožcův ostrý roh...
Sova k sově, přitulí se
přiběhne i kozoroh.

Kůže bílá svědí zimou
co tam náhle vstoupila...
Na potkání všichni hynou,
když sis lásku koupila.

Stojí rovně, hlavu sklání
jak ulovené hejno ryb,
čekáš na své blahopřání,
to které nejde uchopit.

Kapky rosy bolest zdobí
stoupá, halí oblaka...
Zvířata tam zraky klopí
půda je tam proklatá.

Hladíš bílou kůži jeho
pod rukou se rozpouští
ptáš se: kdo, kdy, proč a čeho,
když tě náhle opouští.

Stojí rovně, hlavu sklání
jak ulovené hejno ryb,
čekáš na své blahopřání,
to které nejde uchopit.
 

Kim Ir-sen a testament

21. června 2017 v 20:59 | Urea |  Poezie: mezi myšlenkou a novostarým světěm
Zemřel Titanik - spousta pláče.
Povstal Korejec - syn oráče.
Vesničan jak noha hráče.
Přitom šlo o mega sráče.

Kimík - malá nuzná nudle
říkali mu tlustý pudle.
Na komanče slyšel tak
že ho málem trefil šlak.

Byl to Kimík všeuměl
nic však zvláště neuměl.
Pózoval na haldě hnoje
do boje hnal party svoje.

Malý Kimík jak dva muži
myslí, že ten národ vzpruží!
"Vyhnat tu japonskou plevu!
Stalin? Mao? Na ně seru!"

Ten Kim Ir-sen měl sen!
Být uctíván jak Šém.
Rozbít jak césarovy fracky,
celou jihokorejskou frakci.

Začal se však klepat Kimík
ze strachu měl v hlavě hliník
skočil jak psík na Stalina
z huby ukápla mu slina.

Než z něj Šéf - udělal šéfa.
Strategického eléfa.

Malý psík a šéfík Kim,
všechno zná a všude byl!

Trvalo jen krátkou chvíli
A Kimíka rozdrtili.

Truman ho hned chtěl
prostě z kola ven.

Na severu Koreje,
pšence prostě nepřeje.

Rozum

27. března 2017 v 15:11 | Urea |  Glosy
"Ty fakt nemáš rozum!"

Urea: "Já vím, vždyť už nějakou dobu čekám, než si mě konečně najde... Ale ještě se neohlásil."
 


Co jsem nad věcí

27. března 2017 v 15:07 | Urea |  Poezie: mezi myšlenkou a novostarým světěm
Od tý doby co jsem tak nad věcí...
strkám hlavu do nory zaječí...
náhle nahá a zcela nad věcí...
rozbiju se o desku Tachecí.

(Bára Tahechecí - opravdová diskuzní psychopathka... :) )

Sovětský svaz

27. března 2017 v 15:02 | Agent ZP |  Poezie: mezi myšlenkou a novostarým světěm
Až sovětský svaz nebude svazem...
až láska nebude vztahem...
až žití nebude bytí...
tak jsme totálně v řiti! :)

Když to tak mělo být...?

19. července 2016 v 19:58 | Urea |  Poezie: mezi myšlenkou a novostarým světěm
Když slza se slzou pláče,
máchá sebou do polštáře.

Když slza slzu vláčí,
když plný plyn nestačí.

Když slza z jedné ranky
slíže francouzské vlajky.

Ta slza vyschla - pro pořádek...
Pořádek z rozbitých skořápek.




Když to tak mělo být...? V Nice...

konstance - bezrýmová

27. května 2016 v 2:21 | Urea
Je to tak egoistické, až je to komunikativní... :D :D :D

Modrý králík

17. května 2016 v 11:18 | Urea |  Poezie: mezi myšlenkou a novostarým světěm
Dnes se mi o Tobě v noci zdálo. Krátce, že ni stéblo nedozrálo. V tom snu jsi byla krásná víla, co o králíčcích stále snila. Tu náhle z nebe cosi spalo. A dopadlo jak k zemi madlo. Chvíli modrá kupka v leže, dělala že nepoleze. Pak to modré malé cosi, začlo lítat jako vosy. Skočilo Ti do náručí, les kolem vás do teď hučí. Hučí píseň o víle, co nemá žádné promile. Hučí píseň o vílím tanci, u které modrý králík jančí.

Mladý Čimalo

1. prosince 2015 v 11:26 | Urea |  Poezie: mezi myšlenkou a novostarým světěm
A je to moc či málo?
Čimalo - thajský chlapec -
jako vrabec, má pár kroků.
Povstal a chce do seskoků.

U hráze stojí, cíčko v oku
a cítí kolem zápach, stoku.
Sirka vzplane - jen tak! sama!
Hoří, nic jí nepomáhá.

Čimalo zvaný Či, či Ma
ten neví, jestli skočit má.
Žába tam má oči tři,
jelen létá v povětří.

Když tam stojí jak se má,
zjeví se Bůh Chočima.
"Tak měj rozum, synku Či!
ani Bůh tam neskočí."

Mladý Či či mladý Ma,
z vysoka se vysral na
radu Boha Chočima.
"Teď! Teď, když se nedívá!"

V Hartě skončil malý Čimalo,
dnes létá to, co kdys plavalo.

.... a ...


Měsíc svítí - jen tak - tajně.
Reálně a přitom bájně.

Kupka hnoje

1. prosince 2015 v 11:03 | Urea |  Citáty
Není důležité, jestli se do hajzlu dostaneš sám nebo Ti někdo pomůže. Důležité je, že se z něj dostaneš dřív, než někdo spláchne.

Kam dál